Včera, 21. listopadu 2024, jsme se s druhou skupinkou internátu vydali navštívit našeho bývalého spolubydlícího. Naše kroky vedly do malé kavárny, kde nás zahřála nejen horká čokoláda, ale i společné povídání. Sdíleli jsme novinky, zážitky z internátu i vzpomínky na staré časy. Smích a radost naplnily prostor, jako by ani žádný čas od našeho posledního setkání neuplynul.
Po odpočinku v kavárně jsme se vydali do zámeckých zahrad, které nás okouzlily svou zimní krásou. Smáli jsme se, vtipkovali a cítili se jako parta, která k sobě stále neodmyslitelně patří. Tyto okamžiky plné pohody a radosti nám připomněly, jak vzácné je trávit čas s přáteli.
Když se blížil večer, nastal čas rozloučení. Bylo plné úsměvů, objetí a příslibů, že taková setkání musíme brzy zopakovat. Cestou zpět na internát jsme v autobuse ještě dlouho vzpomínali na krásně strávený den. Přátelství, které mezi námi přetrvává, je pro nás zdrojem radosti a vděčnosti. Tento výlet nám všem připomněl, že nejcennější chvíle jsou ty, které sdílíme s lidmi, na kterých nám záleží. TČ